• język migowy
  • BIP

čeština

Pozvání

Vážení,

Zveme Vás k návštěvě kieleckého okresu, největšího v celém Polsku. Zajímavá zákoutí, okouzlující krása Svatokřížských hor, patřících k nejstarším v Evropě, početné historické památky, turistické trasy, a také kvalitní ubytovací a gastronomické zázemí pobízejí k návštěvě tohoto kraje. Bohatství kieleckého regionu tvoří početná ložiska nerostných surovin, jejichž racionální dobývání nemá negativní dopad na životní prostředí. Srdečně zveme investory: obce a okresní orgány nabízejí široké možnosti spolupráce a rozvoje. Doufáme, že tytu informace Vás povzbudí k návštěvě zdejšího regionu.

Předseda Okresní rady
Kielecký starosta

Umístění okresu

Území okresu je situováno na Centrální malopolské vysočině (Wyżyna Środkowo-Małopolska), a objímá ve svém dosahu makroregion Kielecké a Sandoměrské vysočiny (Wyżyna Kielecko-Sandomierska), a také mezoregiony: centrální, tj. Svatokřížské hory, severní tj. Planinu Suchedňovskou (Plaskowyż Suchedniowski) a jižní – Šidlovská vrchovina (Pogórze Szydłowskie). Na jižním okraji okresu (obec Chmielnik) běží hranice makroregionu Nidzaňské pánve (Niecka Nidziańska) a současně mezoregionu Polanecké pánve (Niecka Połaniecka). Obec Łopuszno, a také severní a západní část obce Piekoszów, a rovněž jižní a západní část obce Strawczyn se nacházejí v makroregionu Předborské vysočiny (Wyżyna Przedborska), v dosahu mezoregionu Lopušanských kopců (Wzgórza Łopuszańskie). Kielecký okres leží na vysočině, v centrální části svatokřížského vojvodství. Vyznačuje se vysokou lesnatostí, dostatkem různých minerálních surovin, dost drsným klimatem a poměrně neúrodnou půdou.

Zvláštnosti Kieleckého regionu

Okres Kielce je charakterizován silně diferencovaným reliéfem, což je výsledkem komplikovaných geologických procesů v této oblasti. Téměř celá oblast Svatokřížských hor s pásmem Lysohor a nejvyšším vrcholem Lysica (612 m nad mořem) se nachází na území kieleckého okresu, s výjimkou severních a východních okrajů, sahajících za jeho hranice. Značné výškové rozdíly a morfologie terénu mají vliv na diferencovanost lokálního klimatu, vzhledem k tomu, že oblast Svatokřížských hor tvoří tzv. chladný ostrov v regionu s nejnižší lednovou teplotou (-4,5˚C). Roční izotermy ukazují, že průměrné teploty v horských oblastech Svatokřížských hor jsou 6˚C a tedy nižší o 1,5-2˚C než v jižní a západní části okresu.

Kielecký okres je situován v malebné krajině Svatokřížských hor, patřících k nejstarším v Evropě. Tato oblast se vyznačuje velkou pestrostí a bohatstvím geologických útvarů. Vyskytují se zde početná ložiska hodnotných nerostů, největší lesní komplexy v centrálním Polsku s rozmanitou flórou a faunou. Různorodé ekosystémy (luční, bahenní) jsou domovem pro četné druhy chráněných rostlin a zvířat. Přírodní bohatství regionu zapříčinilo vznik Svatokřížského národního parku v roce 1950, který zahrnuje ekologicky necennější fenomény Svatokřížských hor.

Dějiny kieleckého kraje

Krajina Svatokřížských hor má bohatou a svéráznou historii. Sahá do doby, kdy před miliony let neklidná země začala zde vytvářet první hory na evropském kontinentu. Následně, v průběhu dalších epoch skalní útvary se formovaly, moře mnohokrát zalévalo hory a ponechalo vápencové usazeniny – dnešní bohatství této krajiny – a v nich pečeti pravěkých stvoření, která kdysi žila. Pronikl sem ledovec, a když se doba ledová chýlila ke konci objevil se zde pračlověk. Dost brzy, už před padesáti tisíci lety – to víme, neboť stopy neandertálců žijících v tak vzdálené minulosti byly nalezeny v krásné Jeskyni „Ráj”, v blízkosti místa Staré Chęciny. V této nádherné jeskyni s krasovou výzdobou náš prapředek ponechal různá nářadí , a také zbytky po hostinách – kosti zvířat, včetně nosorožce a mamuta nebo – to je také zajímavé – paroží sobů. Těsně za severní hranicí kieleckého okresu, na území zvaném Rydno, před 13 000 lety se zde těžil hematit – červená železná ruda. Hematit se používal jako barvivo a sloužil při magických praktikách. Lidé sem za ním přijížděli zdaleka. V neolitu, před pěti tisíci let, v okolí dnešního Ostrovce vzikly doly, v nichž se těžil pruhovaný pazourek, Nářadí a zbraň, která se z něj vyráběla, byla velmi populární. V Jedlovém pralese před dvěmi tisíci lety hořely dymarky – první primitivní pece s otevřeným ohništěm na výrobu železa. Kupci sem jezdili i z Římského impéria.

Památky staré techniky

Tyto pece jsou rozházeny po okolí dnešní obce Nová Słupia, kde se vždy v září, již více než třicet let, konají plenérové „Svatokřížské dymarky” v rekonstruované praslovanské osadě. Tato akce přitahuje zástupy turistů, kteří chtějí se podívat, jak vypadá starověká metoda tavení železa v těchto hliněných, metr vysokých, jednorázových pecích. Po staletích cisterciáci ze slavného Wąchocka se stali znamenitými pokračovateli této tradice. Horníci mnoha generací hledali měděnou a olověnou rudu. Stopy hornické činnosti nalezneme dnes na mnoha místech od Chęcin po Měděnou horu nebo na kieleckém kopci Karczówka. Na začátku devatenáctého století polský učenec a vlastenec Stanisław Staszic v roce 1816 zřídil při Hornickém ředitelství v Kielcách první vyšší technickou školu v Polsku – Akademicko-hornickou školu. Měla za účel vzdělávat odborníky pro zdejší těžební a důlní průmysl. Takto byly vytvořeny základy Staropolského průmyslového revíru, což způsobilo další rozvoj značné části ekonomického potenciálu regionu. Na mnoha místech Kielecka nebo na jeho okrajích se nacházejí významné historické technické památky. O inženýrských dovednostech svědčí například zřícenina velké pece v Samsonově, impozantní opěrná zeď v Bobrzy nebo četné kovárny, zkujňovací pece a hydrotechnické stavby.

Boj za nezávislost

Kielecko se podílelo na všech polských osudových historických událostech. Mnohokrát krev bojovníků za nezávislost skápla na tuto krajinu. Padli zde povstalci náčelníka Kościuszky, v Kielcách zemřel Bartosz Głowacki – povstalecký hrdina v bitvě u Raclavic v roce 1794 (Racławice). Zde bojovali a hynuli povstalci v „Listopadovém povstání 1830-1831”, zde ve čtyřicátých letech devatenáctého století působil Piotr Ściegienny (1801-1890) - vlastenecký kněz a zakladatel zdejší odbojové organizace, zde rovněž proběhlo tragické národní „Lednové povstání 1863-1864”. V srpnu 1914 Kielecko uvítalo polských střelců vedených Josefem Pilsudským, kteří pochodovali do Krakova, a potom odtud vyrazili do boje jako první pluk pěchoty polského legionu. Svatokřížské lesy se staly za druhé světové války útočištěm partyzánů, podporovaných zdejším obyvatelstvem.. Němečtí okupanti prováděli pacifikační akce kieleckého venkova a represálie. Svědčí o tom četné hroby zavražděných a nejznámější popraviště Michniów, na okraji lesu, kde se na hrobě dvou set a tří obětí nachází pomník paměti s osmi sty kříži, pocházejícími z polských vesnic poznamenaných řadou válečných zločinů.

Administrativní struktura

Předvedli jsme jen některé zajímavosti a pouze malou část bohatství kieleckého okresu. Okres je situován ve vrchovinovém a pahorkovitém terénu v centrální části svatokřížského vojvodství. Zaujímá rozlohu 2246 m2 – je to téměř 20 % rozlohy celého vojvodství.. Okres zahrnuje 19 obcí: Bodzentyn, Chęciny, Chmielnik (a zároveň administrativní městská centra) a Bieliny, Daleszyce, Górno, Łagów, Łopuszno, Maslów, Měděná hora (Miedziana Góra), Mniów, Morawica, Nowa Słupia, Piekoszów, Pierzchnica, Raków, Sitkówka-Nowiny, Strawczyn, Zagnańsk. V okrese žije cca 194,5 tis. obyvatel. Hustota zalidnění na 1 km2 je nižší od vojvodského průměru (114 obyvatel na km2) a činí 86 obyvatel. Obyvatelstvo okresu tvoří 14,5 % celé populace ve vojvodství (v obvodu města Kielce je tento ukazatel 16,1 %). Podíl populace jednotlivých obcí na celkovém počtu obyvatel okresu je diferencovaný.

Turistické hodnoty a agroturistika

Kielecký okres leží v oblasti Svatokřížských hor, a proto je z geografického hlediska velmi zajímavý. Vyznačuje se především bohatým reliéfem terénu. Na území Svatokříských hor byl v roce 1950 zřízen Svatokřížský národní park. Území parku je rozděleno do striktně chráněných rezervací a dalších chráněných lokalit. Striktní ochrana spočívá v tom, že člověk vůbec nesmí zasahovat do přírody na chráněném území. Vzhledem k přírodním, historickým, kulturním a krajinným hodnotám v roce 1988 byl zřízen Systém chráněných krajinných oblastí Svatokřížských hor, který zahrnuje přírodní lokality v různých obcích:

  1. Krajinná chráněná oblast: Suchedniowsko-Oblęgorski Park Krajobrazowy – Strawczyn, Miedziana Góra, Zagnańsk, a také Bliżyn a Suchedniów mimo hranice okresu.
  2. Krajinná chráněná oblast: Sieradowski Park Krajobrazowy – Bodzentyn
  3. Krajinná chráněná oblast: Cisowsko-Orłowiński Park Krajobrazowy – Bieliny, Daleszyce, Górno, Łagów, Pierzchnica a Raków
  4. Krajinná chráněná oblast: Jeleniowski Park Krajobrazowy – Łagów, Nowa Słupia
  5. Krajinná chráněná oblast: Chęcińsko-Kielecki Park Krajobrazowy, zřízen v roce 1966 – Chęciny, Piekoszów, Sitkówka-Nowiny

Krajinné chráněné oblasti

Krajinné chráněné oblasti Svatokřížských hor zaujímají celkem rozlohu 80 tis. ha, s ochrannou zónou více než 84 tis. ha. O bohatství a zvláštnostech přírodního světa Svatokřížských hor svědčí 25 přírodních rezervací, 104 přírodní památky, 4 krajinné-přírodní celky, 23 ekologické lokality a mnoho dokumentačních stanovišť. Krajinné chráněné oblasti poskytují nespočet možností pro turistiku a výlety (rybářství, kanoistika, jezdectví, pěší tutistika, cykloturistika, mototuristika). Kielecko nabízí četné vytyčené turistické stezky, rekreační střediska a další turistické atrakce. K turisticky nejatraktivnějším oblastem okresu patří: Horská pásma: Klonowskie, Masłowskie, Lysohory, Jeleniowskie;

  1. Horská pásma: Posłowickie, Zagórskie, okolí jeskyně Ráj a Červená hora
  2. Okolí města Chęciny
  3. Horské pásmo Lisowsko-Orłowińskie
  4. Okolí Kielc s vodní nádrž Cedzyna a Borków
  5. Okolí vodní nádrže Hańcza a další

Svaz obcí Svatokřížských hor

S ohledem na ekologickou ochranu atraktivních lokalit Svatokřížských hor devět obecních úřadů (Bielin, Bodzentyn, Górna, Łagowa, Masłowa, Nowia Słupia, Zagnańsk a 2 obce mimo okres – Łączna a Waśniowa) spolu se Svatokřížským národním parkem zřídily Svaz obcí Svatokřížských hor. Tato organizace chrání přírodu a investuje do turistické infrastruktury (lyžařské vleky, výuka jízdy na koni, střediska vodních sportů atd.). Obce chtějí společně podporovat turistický rozvoj tého krajiny. V poslední době roste zájem o vesnickou turistiku, podporovanou a koordinovanou díky příspěvkům Turistického sdružení svatokřížských obcí (Turystyczny Związek Gmin Świetokrzyskich i Ponidzia). Sdružení spolupracuje s agroturistickými farmami, které vznikly na území okresu (70 farem) a stále vznikají. Stojí za to shlédnout vesnici Śladów Maly (ležící na území obce Chmielnik), první polskou turistickou vesnici, podporovanou Evropskou unií v rámci programu PHARE – TOURING II. Několik farem je oceněno známkou kvality v souladu s požadavky Evropské unie. Díky pracovitosti místních lidí a podpoře ze strany EU a Sdružení získává tato vesnicé z turistického ruchu značné výnosy po celý rok. Pořádají se zde i konference. Agroturistické podniky se rovněž nacházejí v obcích: Daleszyce, Chęciny, Raków, Bodzentyn, Pierzchnica, Morawica, Łopuszno, Łagów a Masłów.

Lidé, věci, pohledy Kielecka

Kielecko se může pochlubit krásnou krajinomalbou, cennými památkami polské minulosti. Na severním a západním okraji kieleckého okresu se nachází pásmo nejstarších hor v Evropě s nejvyšším polským vrcholem na sever od Tater – Lysica (výška 612 metrů nad mořem), na východ od Lysicy se zvedá Lysá hora (593 m) . Tento vrchol je od pradávných dob místem, v němž vládnou pohanští bohové. Na tomto vrcholu se konaly pravidelné sabaty čarodějnic. Svatý Kříž s benediktinským klášterem založeným ve dvanáctém století a kostelem Svatého Kříže z doby pozdního baroka jsou proslulé po celém Polsku. Po celá staletí sem vedla hlavní polská poutnická cesta. Benediktinský znak – dvojitý kříž – je dnes znakem okresu. Klášter Svatého Kříže v době pozdního středověku byl významným kulturním, vědeckým a uměleckým centrem. Benediktini ve svém klášteru uchovávali relikvie Svatého Kříže, a proto původní striktně kontemplativní charakter benediktinského řádu se na začátku čtrnáctého století zvolna vytrácel a opatství se stalo poutnickým centrem celonárodního dosahu (zejména v patnáctém století sem proudily zástupy poutníků ).

Gaude Mater Polonia

V „skriptoriu” lysohorského klášteru vzniklo mnoho děl cenných pro polskou kulturu. Je třeba uvést opisy „Revelationes” Svaté Brigidy Švédské, význámné mystické dílo. Klášter byl centrem oživené kazatelské činnosti (vynikl zde zejména převor Andřej ze Słupi) a udržoval pravidelné styky s krakovskou univerzitou a královským homiletickým střediskem. Klášter našel své místo v písemnictví – odtud pocházejí slavné lysohorské písně, zvláštní a významný cyklus náboženských písní z patnáctého století, vydaný Mikołajem Bobowským. Andřej ze Słupi zaznamenal rovněž sekvenci „Poslouchejte milí bratři…” – jedno z mistrovských děl středověké poezie. Známá je rovněž homiletická, hudební a misijní činnost svatokřížských mnichů. Z klášteru na Lysé hoře pochází jedna z nejstarších památek polské literatury – proslulá „Svatokřížská kázání” datovaná do poloviny čtrnáctého století. V pokladnici kieleckého kolegiátního kostela můžeme obdivovat sbírku překrásně ilustrovaných kodexů. Nejstarší z nich je antifonář pocházející z roku 1372, a v něm záznam písně Gaude Mater Polonia, která je ve skutečnosti první polskou hymnou. Raków byl v sedmnáctém století centrem polských bratří - ariánů, kteří zde postavili modlitebnu, tiskárnu a zřídili akademii v roce 1602 (historické památky: raně barokní kostel ze sedmnáctého století a tzv. Ariánský dům XVI./XVII.).

Kielecko

Pochází odtud mnoho bojovníků za nezávislost, a také významných spisovatelů a básníků. V Stravčině (Strawczyn) u Kielc se narodil velký spisovatel Stefan Żeromski, který byl jedním z nejznámějších milovníků „malé svatokřížské vlasti” a obhájcem přírodních hodnot Jedlového pralesu.

Witold Gombrowicz a Gustaw Herling-Grudziński - další významní polští spisovatelé - vyrazili odtud do světa (Gombrowicz konečně odpluje do Argentiny, Gustaw Herling-Grudziński přežil sovetské lágry a konečně odjel do Itálie). Zde působil kněz učenec Włodzimierz Sedlak, který udělal objevy v oblasti paleobiochemie, paleofyziky, bioelektroniky a prezentoval svou teorii elektromagnetického zdroje života. Selský dvorec ve vesnici Oblęborek uchovává v paměti spisovatele Henryka Sienkiewicze, který tento statek dostal od vděčného národa. Středověcí kronikáři Wincenty Kadłubek a Jan Długosz mnohokrát projížděli zdejší krajinou.

Architektonické památky

Uchovalo se zde mnoho architektonických památek. Nad městem Chęciny se tyčí bašty impozantního zámku z XIII./XIV. století, kde vdovy po králích trávily své podslední dny. Přitahují pozornost četné kláštery a kostely z XIV-XVIII století, synagoga z XVII. století. Za povšimnutí stojí zříceniny zámku krakovských biskupů v Bodzentyně (XIV., XVI.-XVII.), kolegiátní kostel (XV., XVI., XVII.) s bohatou výzdobou interiérů. Krásné jsou zejména kapličky ležící u cesty a dvorečky ponořené do zeleně parků se starými stromy. Mnohá městečka se pyšní svými náměstími a středověkou urbanistickou soustavou.

Přírodní krásy jsou chráněny místní samosprávou a obyvatelstvem (rezervace, parky, chráněné lokality) a přitahují stále více turistů, kteří oceňují bohatou nabídku možností a touží po odpočinku v přírodě a klidu.

Legendární Dub Bartek

Při silnici Zagnańsk-Samsonów, v blízkosti hlavního komplexu kdysi mohutného Jedlového pralesu, roste legendární Dub Bartek. Je to nejproslulejší a nejstarší strom v Polsku, podle některých vědců má více než 1000 let. Život Bartka je tedy stejně dlouhý jako polské dějiny, a dokonce delší. Lze říct, že patriarcha Bartek je němý svědek a strážce polské historie. Krajina, ve které roste Bartek je plná historických památek. Stačí se zmínit o výše uvedeném klášteru Svatého Kříže, který plnil úlohu národního svatostánku dříve před Jasnou horou., Strawczyn – místo narození Stefana Żeromského nebo slavné doly Měděné hory, a také Samsonów s nejcennější průmyslovou památkou – zříceninou staré huti (část Staropolského průmyslového revíru). O životnosti Bartka svědčí jeho rozměry: podle meziválečného měření jeho výška byla 23,25 m, obvod kmene při zemi 13,4 m; podle měření provedeného v roce 1993 má Bartek výšku 30 m, obvod kmene při zemi stejný jako před válkou, ale menší celkovou hmotnost o 10 m3 – 72 m3. Průměr koruny dubu má 40 m.

Název stromu pochází z dávných dob. V minulosti v okolí Bartka se nacházely brti, hlavně na jehličnatých stromech.. Je možné, že i na tomto dubu byla založená brť a odtud název. Velký milovník Bartka – Józef Wierzba říká, že strom byl pojmenován podle lidové tradice – staří, moudří lidé byli takto nazývání.

Současnost okresu

Hospodářský charakter kieleckého okresu je těsně spojen se zásobami nerostných surovin. Spolu se začátkem průmyslového rozvoje se zvýšil zájem o rudy a minerály. V současné době rudy (ložiska) v oblasti Svatokřížských hor nemají již průmyslový význam, místo toho rozvoj jiných průmyslových sektorů a jiné suroviny se začínají stávají důležitými. Na území kieleckého okresu se nachází 165 km národních silnic, 262 km vojvodských silnic, 1124,6 okresních silnic a kolem 1500 km obecních silnic. Územím okresu probíhají 3 železniční dráhy: Warszawa-Kraków, Kielce-Częstochowa, Kielce-Busko-Zdrój. Na území obce Masłów je situováno letiště o ploše 73 ha.

Na území okresu sídlí Názemní centrum satelitních služeb Telekomunikace Polské S.A. v obci Psary, jediné takové zařízení v Polsku a nejmodernější v Evropě. Do většiny obcí je dodávána kvalitní voda z hlubinných vrtů. Tato voda splňuje všechny sanitární podmínky. Je rozváděna vodovodním systémem do jednotlivých domovních objektů. Ve všech obcích se rovněž provozuje kanalizační síť.

Směry vývoje

Samospráva Kielecka se velice snaží po roce 1989 reformovat hospodářství, a zejména zemědělství, potravinářský a venkovský sektor. Lidé žijící ve venkovském prostředí tvoří více než 94 % celé populace okresu. Převažují zemědělci, kterí zápasí s těžkou finanční situací (přebytek pracovních sil a jiné problémy). Kielecko se snaží o vícefunkční rozvoj venkova a pracovní místa mimo zemědělství. Vícefunkční rozvoj spočívá ve vytváření nových pracovních příležitostí a změně ve struktuře zaměstnanosti. Účelem vícefunkční strategie je způsobit růst příjmů lidí pracujících na venkově a zemezit vylidňování venkovských regionů. Vesnice a městečka, kde sídlí orgány samosprávy, by se měly stát středisky vícefunkčního rozvoje – mají dost dobře vyvinutou infrastrukturu a splňují další požadavky. Integrovaná rozvojová strategie má aktivizovat procesy změn v sociální a hospodářské sféře. Dosažení vytyčených cílů bude snazší, pokud místní samospráva získá angažovaný vztah lidí k obci při plnění jednotlivých úkolů. Základní podmínkou rozvoje bude společná motivace a spolupráce. K nejdůležitějším veřejným úkolům v rámci vícefunkčního rozvoje venkovských oblastí patří:

  1. inspirování a podporování změn v zemědělství
  2. potírání nezaměstnanosti
  3. rozvoj sociální infrastruktury
  4. ochrana přírodního prostředí
  5. rozvoj technické infrastruktury.
do góry
Telefony do Wydziału Komunikacji i Transportu Umów wizytę / Rejestracja pojazdów